Prokletí úspěšných – týká se vás taky?

Mít úspěšnou kariéru nebo firmu. Plnit plány a růst. Sen mnoha leaderů, který alespoň jednou za život napadne každého. Jenže být úspěšný má skrytá úskalí. Tento článek prozradí jaká a jak se jim vyhnout. 

Pokud jste nikdy nechtěli v práci vynikat, tento článek není pro vás. Nečtěte ho. Pokud se vás týká a vedete tým, firmu anebo zatím jen sami sebe na odvážné cestě za úspěchem, zpozorněte. Existuje několik principů, které srazily vaz už mnoha úspěšným lidem. Možná nejhorší z nich je ten, kterému říkám prokletí úspěšných.

Co si pod ním představit a jak se projevuje? V následujících odstavcích jsem připravil příklady z mojí praxe. Jsou to příběhy skutečných lidí, úspěšných lidí, lidí jako jste vy. Inspirujte se na jejich příkladech a naučte se být úspěšní v čemkoliv – udržitelně.

Úspěšní mají vždy co dělat

„Zvětšili mi region.“ Tato slova mi řekl můj klient Martin, oblastní manažer sítě poboček. Když mi tu novinu oznamoval, netvářil se vůbec nadšeně. Chápal jsem ho. K jeho běžnému pracovnímu dni přibylo dalších 30 %. Bylo vidět, že toho začíná mít dost. Když jsem se ho zeptal proč to neodmítl, jeho odpověď mě nepřekvapila. Slyšel jsem ji už mockrát. A co hůř, sám jsem ji svého času říkal.

„No, nebyl nikdo jiný, komu by to dali. Nikdo jiný, kdo by to zvládl. Je to obtížný region.“ Když říkal tato slova, zazněla v jeho hlase pýcha. Jistě, je velmi snadné být hrdý na svoje úspěchy. Ještě snadnější je spadnout do pasti vlastní hrdosti. Pro pocit, že jste dobří, že nikdo jiný to nezvládne, si nechat naložit víc. A víc.

Zatímco řada zaměstnanců chce mít svou pohodu a klid, úspěšní lidé mají dle mých zkušeností pořád co dělat. Velmi často tímto způsobem živí svoji vnitřní potřebu důležitosti. Velmi často končí ve stádiu vyhoření. Souvisí to totiž s faktorem, kterému jsem věnoval následující část textu.

Prokletí úspěšných – úspěch je standard

Možná se v těchto řádcích poznáte. Stejně jako můj klient Petr, který za mnou jednou přišel se slovy: „Už mě začíná štvát, jak všichni čekají, že to zvládnu.“ Měl pravdu. Z toho, co je na začátku velkým úspěchem, za který vás vedení firmy plácá po ramenou, se velmi rychle stane standard. Jako by bylo běžné, že věci zvládáte. Jako by bylo nemožné udělat chybu.

Tento princip dostane řadu šikovných leaderů a kvalitních pracovníků do neuvěřitelného tlaku. Tento tlak narůstá pomalu, nenápadně. Až si jednoho dne uvědomíte, že vás štve něco, co jste posledních pár let považovali za znak svého úspěchu. Až si uvědomíte, že se bojíte projevit slabost. Udělat chybu. Selhat.

V rámci koučování učím nadané leadery tyto situace zvládat. Učím je, jak se z výkonného robota, na kterého je 100% spolehnutí stát něčím mnohem zajímavějším. Člověkem, který se nebojí ukázat slabost před majiteli ani před svým týmem. Ale zejména sám před sebou.

Jak se tomu bránit?

To, jak moc se budete na cestě k úspěchu trápit nebo ne, souvisí zejména s vaším vnitřním nastavením. Stejně tak schopnost „nebýt za hrdinu“ nebo prostě otevřeně přiznat, že něco nezvládám souvisí s vaší psychikou a vašimi emocemi. Nedávno jsem napsal pro jiný blog článek o tom, jak se mstíme na dětech. Naše schopnost prohrávat totiž souvisí s výchovou.

V článku se dozvíte více principů, tak pokud chcete, přečtěte si ho.

Tady napíšu první, nejdůležitější krok. Pokud jste si při čtení tohoto článku uvědomili, že by se prokletí úspěšných mohlo týkat i vás, přiznejte si to. Je to opravdu ten nejdůležitější krok. Překonat ego a přiznat si – aha, možná toho na sebe beru víc, než je potřeba, protože neumím říct ne. Nebo protože mi to dělá dobře, i když jsem pak unavený. Pak se s tím dá totiž něco dělat.

Můžete začít otevřeněji komunikovat, co opravdu potřebujete. Odmítnout, aby ze 120% nasazení byl váš standard. Často je to změna velmi rychlá. Někdy ale zjistíte, že je to pro vás nekomfortní. Že se bojíte reakce ostatních. Že se obáváte opustit superhrdinskou pozici, kterou jste dlouho budovali. Nebo máte strach, že pak nebudete mít výsledky, kterých jste zvyklí dosahovat.

To je v pořádku. Udělat něco pro sebe vyžaduje odvahu. Klidně si napište o konzultaci. Rádi vás nasměrujeme.

Budu moc rád za vaše pohledy a komentáře na tohle téma. Stejně jako za sdílení.

Díky.

Honza