Kdy jsme jako leadeři zranitelní?

Pozor, nepleťme si zranitelnost s tím, že si v kuchyňce postěžujeme na nesplnitelná KPIs nebo problematického klienta. Na tom není nic moc odvážného.

Představte si, že se ocitnete v situaci, která vyžaduje odvahu. Dáváte někomu výpověď. Oznamujete vašemu šéfovi špatné výsledky. Přiznáváte chybu před týmem. Říkáte „ne” dalšímu projektu. Jak se při tom cítíte? Leadeři často odpovídají: „Nejistě, nepříjemně, chci to mít rychle za sebou, hledám viníka, nějak to zamaskuju nebo se snažím zlehčit situaci.”

Pojďme ještě dál. Odpovězte upřímně sami sobě: Jak se chovám, když se cítím nepříjemně a nejistě? Možná vám přichází na mysl netrpělivě, ironicky, arogantně, kriticky… „Ale já takový být nechci,”  říkáte si. Je to paradox. Když se snažíme vyhnout se zranitelnosti, posílíme to, kým ve skutečnosti nechceme být. 

Proč se zranitelnosti bojíme?

Blíží se konec kvartálu a vy už teď víte, že ty týmové výsledky nespasíte, i kdybyste se na hlavu stavěli. 

Můžete si stoupnout před tým a říct prostě „Nevím, jak dál. Ta strategie, kterou jsem zvolil, nebyla správná. Pojďme spolu vymyslet, jak na to.” Proč je to zatraceně těžké?

Protože máme strach. Co si o mě budou myslet? Zklamal jsem. Jsem neschopný. Ztratí ve mě důvěru. Neumím to. Klesne mi autorita. Nahradí mě – co s leaderem, který neví?

Strach z nejistoty a hodnocení nás nutí volit zdánlivě bezpečnější cesty z nepříjemných situací. Často se pak namísto otevřené komunikace slyšíme říkat: „Musíme přidat, tlačí na nás vedení, zvyšte efektivitu, potřebuju vaše přesčasy.”

V danou chvíli nás tahle úniková cesta vysvobodí z nepříjemné situace. Ale otočme minci – jak chceme, aby členové týmu uměli přiznat chybu a byli angažovaní, když se sami schováváme za vlastní nezranitelnou maskou? 

Skvělí leadeři volí zranitelnost

Největší chyba, kterou průměrní leadeři často dělají, je myslet si, že musí mít na všechno řešení. A pokud ho nemají, tak stejně předstírají, že ano. Co dělají skvělí leadeři jinak? 

Budují důvěru se svým týmem. S každým „Nevím, jak bys to vyřešil ty?” předávají zodpovědnost svým kolegům. Ušetří si tím sami spoustu přesčasů i frustrace, že jsou na všechny problémy sami. 

Otevřeně komunikují a na základě toho i jednají. Nezaobalují komplikace do husté omáčky. Radši jdou k podstatě věci a postaví se jí čelem. Nikdo pak nemůže pochybovat, dohadovat se nebo tápat, když leader předkládá jasná fakta. 

Zvyšují angažovanost týmu tím, že členy zapojí do strategie spolutvorby. Skvělí leadeři ví, že za výsledky stojí tým. Jejich úkolem je tým vést a inspirovat. Heslo „Rozděl a panuj” s klidem nechávají daleko v minulosti. 

Vytváří prostor pro experimenty, a tedy i prostor chybovat a učit se. Jak? Vlastním příkladem. Jsou v pohodě s tím, že nejsou neomylní. Dovolí si to přiznat a inspirují k tomu celý tým. Proč by pak měl někdo tendenci zametat komplikace pod koberec? 

Experimentujte: Jak na komunikaci v týmu

Zdá se vám to všechno moc daleko za hranicí vašeho komfortu? Chápu vás. Být zranitelný je jako stoupnout si nahý na pódium a čekat, jestli publikum začne tleskat nebo se smát.

S klienty často trénujeme, jak se zranitelností vůbec začít. Tady jsou 4 tipy, které můžete ihned vyzkoušet. 

1. Otevřeně dejte najevo nejistotu – nebojte se použít slova jako „Nevím”, „Nejsem si jistý.“
2. Popište fakta – „Čísla za tenhle kvartál nejsou dobrá” nebo „Čeká nás složité období.”
3. Něco se nepodařilo? Řekněte to. „Udělali jsme chybu”, „Zvolili jsme špatnou cestu.”
4. Dejte najevo, čím si naopak jistí jste: „Vím, že to spolu zvládneme”, „Společně najdeme cestu, jak to bude fungovat”, „Věřím v náš tým a potřebuju vás.” 

Berte to jako experiment. Můžete zkusit jen jednu věc, která pro vás bude nejpřirozenější, a až ji zvládnete, zkuste přidat další. 

Co to přinese vám? 

Čím víc zranitelnosti si dovolíte, tím méně zranitelní budete. Zní to zvláštně? Když budete v pohodě s tím, že nemáte na všechno odpověď a nemusíte tahat z rukávu jedno eso za druhým, uleví se vám. Těžko vás pak něco nemile překvapí, těžko vás někdo nachytá na švestkách. 

Vzpomeňte si na situaci, kde jste se sami před sebou cítili hloupě. Když sami sobě přiznáte chybu a otevřeně to pustíte ven, nezraní vás hodnocení okolí. Jak by taky mohlo? Vy to přece už dávno víte.

Když se ptám, jaký by měl být leader, často dostávám odpověď „Měl by jít příkladem, měl by inspirovat.” Zkuste inspirovat svůj tým ke zranitelnosti vlastním příkladem, užijte si úlevu a pozorujte změny. 

Budeme rádi, když nám dáte vědět, jak se vám to daří. 

Blanka

Článek Zranitelnost není pro slabochy se nejdříve objevil na Moderní Leader.

Stud – ten, o němž se nemluví

Zažíváme ho všichni. Problém je, že se o studu málo mluví. Lépe řečeno, nemluví se o něm téměř vůbec. Jako by stydět se bylo špatné a nežádoucí. Pamatujete na “No tak, nestyď se, vždyť už jsi přece velký/á”. Tak jsme se radši naučili stud maskovat a vyhýbat se mu. 

Stydíme se prostě neradi. Proč? Pocit studu totiž ukazuje na naše selhání, nedostatečnost, nezvládnutou situaci a umí velmi přesně zaútočit na vědomí naší vlastní hodnoty. Jakoby situace, ve které se stydíme, definovala to, kým jsme. Ve skutečnosti jde jen o to, jak situaci my sami vnímáme. 

Stud nám jako špatný rádce našeptává, že pokud jsme nedostateční, nejsme hodni přijetí od ostatních. Prehistorické okénko: nejsi hoden přijetí = ostatní tě vyčlení = umřeš. Vědci dokonce zjistili, že emoční bolest způsobená studem je stejně intenzivní, jako bolest fyzická. 

Dost traumat na tři krátké odstavce, že? A přesto, nebo právě proto, se o studu nemluví. A o to víc ovládá náš život. 

Stud je, když…

• mám poprvé zavolat novému klientovi
• na poradě něčemu nerozumím, ale nechci vypadat jako blbec
• se mluví o výsledcích a já jsem nejhorší
• je moje dítě nemocné podruhé v měsíci a musím žádat šéfa o OČR
• nemám peníze
• se potřetí ptám na postup
• mi šéf řekne “takhle se to nedělá”
• musím někoho vyhodit
• potřebuju říct nepříjemnou zpětnou vazbu
• zaslechnu z kuchyňky své jméno a smích

Je to jen pár příkladů, které jsem posbírala mezi klienty a kolegy. Zkuste si v těch situacích představit sami sebe. Nebo na pomyslný seznam přidejte vaše vlastní zkušenosti se studem. Je důležité vědět, kdy vám stud stojí v cestě. Když znáte nepřítele, je snazší ho porazit. 

Čtěte také: 3+1 tip na zpětnou vazbu

Zranitelnost – stud = odvaha

Překonání studu je základním předpokladem k tomu, abychom dokázali být autentičtí a dovolili si být zranitelní. Stud a odvaha jsou jako dva protipóly. Abychom se k odvaze dostali, potřebujeme nejprve překonat stud a vystoupit z komfortní zóny, otevřít se, jít s kůží na trh. Tedy být zranitelní.

Představte si, že jako manažer na poradě dostanete otázku, na kterou nemáte odpověď, i když byste ji mít měli. Jak zareagujete? Náš plazí mozek (viz prehistorické okénko výše) a jeho mluvčí Stud velí: “Něco si vymysli!” nebo “Na někoho to hoď!” nebo “Řekni, že to máš v počítači doma” nebo “Rychle to zahraj do autu”.

Jaké by bylo vstoupit do tohoto ringu odvážně a zranitelně? Třeba jednoduše a popravdě odpovědět: “Je mi to sice nekomfortní, ale na tuhle otázku nemám odpověď.”

Čtěte také: Intuice jako klíč k přežití topmanažera

Stud zabíjí firemní kulturu

Stud totiž zabíjí důvěru. A taky inovace a nové myšlenky. Prostředí, ve kterém je běžné zažívat stud, totiž nepodporuje žádné změny. Jenže to není na první pohled vidět a o to je to nebezpečnější. 

Co s tím? Nejde o to nařídit lidem, aby se nestyděli. To je podobné, jako když pošlete dítě v noci do lesa a řeknete mu “neboj”.

Mnohem užitečnější a udržitelnější je naučit lidi ve firmě, že je v pořádku procházet v procesu učení určitým nekomfortem. Nepohodlí je součást růstu. Je to normální a dokonce žádoucí. 

Podtrženo, sečteno: Chcete mít rostoucí firmu se zdravou firemní kulturou? Umožněte svým lidem nestydět se. Umožněte jim vstupovat do nekomfortu. Dovolte jim být zranitelní a odvážní. A nad tím vším – dovolte to sami sobě. 

Čtěte také: Nestíhám, ztrácím se v operativě

Co dál? 

Emoce cloumají firemním prostředím víc, než jsme ochotni si připustit. Chcete zjistit, jak moc se to týká vaší firmy? Zveme vás na webinář Emoce v leadershipu aneb manažeři jsou taky lidi. Je zdarma, jen se prosím registrujte tady, ať se tam vejdete 🙂 A můžeme vám poslat odkaz na vysílání. 

Buďte odvážní, 

Blanka

PS: Inspirací pro článek byla kniha Daring Greatly od Brené Brown, moc doporučuju.

Článek Zabiják stud se nejdříve objevil na Moderní Leader.